Zápis z dvacátého sedmého zasedání Sekce ÚR a SŘ v rámci České společnosti pro stavební právo ze dne 17.9. 2013
Přítomni: Flegel (ČSSP), Mareček (ČSSP), Tomšík (KÚ Jihočeského kraje), Jedinák (ČSSP), Ježek (ČSSP, SÚ Praha 15), Marešová (ČSSP, SÚ Český Brod), Vašíková (Ombudsman), Neubauerová (Ombudsman), Štochel (VITA software), Hrdonková (ČSSP, MMR), Černá (ČSSP, MHMP), Zbíral (SÚ Dobříš), Zeman (KÚ Zlínského kraje), Telcová (ČSSP), Klimeš (KÚ Pardubického kraje), Němcová (Mag. Pardubice), Kývalová (ČSSP, KÚ Jihomoravského kraje), Schneiderová (ČSSP, KÚ Jihomoravského kraje), Abbasová (ČSSP, MHMP), Sedláčková (ČSSP, MMR), Holendová (KÚ Středočeského kraje), Smíšek (KÚ Středočeského kraje), Kejvalová (ČSSP), Zděradička (URM Praha), Pacák (KÚ Královéhradeckého kraje), Řezníčková (KÚ Královéhradeckého kraje), Machata (ČSSP, MMR), Pavlová (MMR).
1. Zasedání zahájil Flegel, přivítal přítomné a přednesl návrh programu.
2. Usnesení roz.senátu NSS 3 Ao 9/2011 z 11.6. 2013 – Městská část hlavního města Prahy je způsobilá podat návrh na zrušení územního plánu hlavního města Prahy nebo jeho části. Odlišné stanovisko podle ust. § 55a s.ř.s. uplatnili 3 soudci, když mj. uvedli, že navrhovatel inicioval řadu řízení před správními soudy, v nichž brojí proti vymezení dopravních staveb, jež se nemají nacházet na jeho území, v územně plánovací dokumentaci a zaštiťuje se přitom svými tvrzenými právy či zájmy, aniž by ovšem respektoval zájmy těch pražských městských částí a středočeských obcí, na jejichž území se tyto stavby skutečně mají nacházet. Tomuto až šikanóznímu jednání ovšem vychází většinové stanovisko, stojící na velmi zjednodušeném pohledu „čím více ingerence soudů, tím lépe“, bohužel všestranně vstříc. Posláním soudnictví má být především řešení sporů mezi jednotlivými subjekty práva; spory uvnitř jediného subjektu mají soudy řešit pouze tam, kde to zákon výslovně stanoví. Závěr většiny rozšířeného senátu však povede k tomu, že se soudní cestou budou řešit spory mezi hl. městem Prahou a jejími městskými částmi, tedy spory uvnitř jediného subjektu práva, jejichž přenesení na správní soudy zákon v oblasti územního plánování nepředpokládá.
3. Rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. 50 A 9/2013 ke zrušení části ZUR STČ – koridor dálnice D3 – byl podán krátký rozbor rozsudku, judikatura se ustálila, navrhovatelé používají opakující se argumentaci týkající se neposouzení kumulativních a synergických vlivů na zdraví a obyvatele. Je podána kasační stížnost.
4. Rozsudek NSS 7 Aos 4/2012 z 23.5. 2013 – zrušení podmínky textové části ÚP upravující zástavbu proluky, problematika „oživnutí starého ÚP“.
5. Usnesení roz.senátu NSS 8 As 8/2011 z 30.7. 2013 – rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu zpravidla nezakládá práva a povinnosti fyzických a právnických osob samo o sobě, ale až ve spojení s navazujícím aktem správního orgánu, kterým je rozhodováno o celém předmětu řízení. Takové rozhodnutí lze proto soudně přezkoumat pouze v režimu § 75 odst. 2 s. ř. s. Samostatně soudně přezkoumatelným ve smyslu § 65 s. ř. s. by bylo rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu pouze v případě, pokud by po jeho vydání nebylo k uskutečnění příslušného stavebního záměru zapotřebí žádného navazujícího úkonu stavebního úřadu.
6. Problematika řízení podle ust. § 142 SŘ a vznik práva stavby na základě oznámeného certifikátu AI – rozhodnutí KÚ STČ kraje vyslovilo názor, že vedení řízení o odstranění stavby, které svědčí nezrušitelné právo užívání, je neúčelné a nezrušitelný kolaudační souhlas představuje překážku výkonu rozhodnutí. Názor soudů, že kolaudační souhlas lze nebrat v potaz považuje za nesprávný. Je očekávána judikatura na toto téma.
7. Rozsudek NSS 9 As 180/2012 z 18.7. 2013 – problematika průkazu dokladu o právu stavět na základě nájemní smlouvy. Ta může být patřičným dokladem jen v případě, kdy obsahuje dohodu smluvních stran o právu nájemce postavit konkrétní stavbu.
8. Judikát NSS č.j. 7 As 17/2013 z 31.7. 2013 – účastenství v územním řízení a dotčenost dopravou vyvolanou záměrem. V řízení o umístění stavby se nelze omezit jen na napojení či připojení pozemku, resp. stavby, na veřejně přístupnou komunikaci, ale je třeba zohlednit také podmínky provozu, zvláště zajišťují-li přístup k umísťované stavbě. Okruh účastníků územního řízení nelze limitovat stanovením prosté hranice v metrech a skutečnost, že pozemky účastnice řízení jsou vzdáleny cca 150 m od umísťované stavby, neznamená, že se stavba jejího vlastnického práva nijak nedotkne. Ústavní soud v nálezu ze dne 22. 3. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 19/99, publ. pod č. 96/2000 Sb. upřednostnil široké pojetí pojmu soused.
9. Pavlová podala informaci k aktuálnímu vývoji při přípravě věcného záměru zákona o stavebních úřadech.
10. Judikát NSS č.j. 4 As 44/2012 z 31.10. 2012 – k výkladu pojmu společných částí domu dle ust. § 2 písm. g) zákona č . 72/1994 S., ve znění pozd.předpisů. Jestliže ve smlouvě o převodu vlastnictví bytu je balkon přístupný pouze z bytu uveden jako součást jednotky, tvoří příslušenství bytu a je v majetku vlastníka bytu.
11. Diskuse nad vybranými problémy aplikační praxe:
– podjatost starosty v probíhajícím řízení,
– problematika veřejných prostranství a jejich náležitostí a požadavků, rozptylové plochy pro stavby,
– zásah policie na stavebním úřadě a jeho dopady na řízení,
– kontroly obsazenosti restaurací a hudební produkce v rozporu s kolaudací
Zapsal: Flegel
