Zápis z třicátého třetího zasedání Sekce ÚR a SŘ v rámci České společnosti pro stavební právo ze dne 19.6. 2014
Přítomni: Flegel (ČSSP), Mareček (ČSSP), Konečný (ČSSP, MMR), Nováček (ČSSP, MHMP), Holendová (ČSSP, KÚ Středočeského kraje), Smíšek (ČSSP, KÚ Středočeského kraje), Krejčová (ČSSP, MHMP), Hodina (ČSSP, KÚ Jihočeského kraje), Pacák (KÚ Královéhradeckého kraje), Řezníčková (KÚ Královéhradeckého kraje), Helebrantová (ČSSP, MHMP), Jedinák (ČSSP), Machačková (ČSSP, MMR), Ježek (ČSSP, SÚ Praha 15), Wroblowská (ČSSP, KÚ Moravskoslezského kraje), Kaderka (ČSSP, AI), Tomšík (KÚ Jihočeského kraje), Koukalová (ČSSP), Němcová (Magistrát Pardubice), Kotasová (ČSSP, SÚ Praha 4), Koptíková (ČSSP, SÚ Praha 4), Telcová (ČSSP), Hrdonková (MMR)
1. Zasedání zahájil Flegel, přivítal přítomné a přednesl návrh programu.
2. Nález Ústavního soudu sp.zn. I ÚS 59/14 z 10.6. 2014 – občanská sdružení (spolky) za určitých podmínek mohou podat návrh na zrušení územního plánu.
I. senát Ústavního soudu vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu, neboť jím bylo zasaženo do práva stěžovatele na soudní ochranu garantovaného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Předmětem řízení před obecnými soudy byl návrh stěžovatele na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2009 Zastupitelstva obce Petkovy – územního plánu obce. Stěžovatel byl občanským sdružením založeným v roce 1994, které sdružuje občany z obcí ležících na území přírodního parku Čížovky. Předmětem činnosti spolku je ochrana přírodního a krajinného prostředí včetně jeho kulturních a historických hodnot. Výše uvedené opatření obecné povahy stěžovatel soudně napadl proto, že podle svých tvrzení byl jeho vydáním zkrácen na svých právech nezákonným postupem obce Petkovy, což mělo za následek nezákonnost územního plánu.
Podle Ústavního soudu neobstojí paušální závěr Nejvyššího správního soudu, podle něhož nesvědčí občanským sdružením založeným za účelem ochrany přírody, krajiny a životního prostředí aktivní procesní legitimace k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy v podobě územního plánu.
Spolek dožadující se zrušení opatření obecné povahy (zde územního plánu nebo jeho části) musí předně tvrdit, že byl tímto opatřením dotčen na svých subjektivních právech. Podstatným kritériem zde musí nepochybně být místní vztah navrhovatele k lokalitě regulované územním plánem. Má-li spolek sídlo na tomto území nebo jsou-li jeho členové vlastníky nemovitostí potenciálně dotčených opatřením plynoucím z územního plánu, pak by mu dle Ústavního soudu v zásadě měla svědčit aktivní legitimace k podání návrhu. V některých případech mohou působit místní a věcné důvody v synergii, a nemusí jít ani o „ekologický“ spolek.
3. Rozsudek NSS č.j. 4 Aos 1/2013 z 24.4. 2014 – Krajský soud v Praze zrušil část Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, neboť dospěl k závěru, že nebylo řádně provedeno vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů záměru D054 (Vestecká spojka) na životní prostředí, a dále že tyto neobsahovaly posouzení vlivů na lidské zdraví (HIA). Kasační stížnost Středočeského kraje proti tomuto rozsudku krajského soudu byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta jako nedůvodná.
Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na životní prostředí (jako posouzení vlivů koncepce na životní prostředí, tzv. SEA – Strategic Environmental Assessment) musí zahrnovat rovněž posouzení kumulativních a synergických vlivů jednotlivých záměrů se záměry, které se nacházejí na území jiného kraje, jakož i se záměry, které nejsou zásadami územního rozvoje nově navrhovány, nýbrž se v daném území již nacházejí – byly realizovány v minulosti (bod 5 přílohy stavebního zákona z roku 2006 ve znění účinném do 31. 12. 2012).
Součástí vyhodnocení SEA musí být rovněž posouzení vlivů na lidské zdraví, jak je požadováno v příloze I písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, a to i v případě opatření obecné povahy vydaného před 1. 1. 2013. Je dostačující, pokud bylo posouzení vlivů na lidské zdraví provedeno nikoli samostatně, nýbrž v rámci vyhodnocení jiných složek životního prostředí, např. vlivů na obyvatelstvo, půdu, vodu, ovzduší či vlivů na krajinu.
4. Rozsudek NSS č.j. 6 Aos 3/2013 z 13.5. 2014 – napadení ÚP města Špindlerův Mlýn, NSS zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové.
Jestliže navrhovatel brojí pouze proti správnosti (proporcionalitě) přijatého řešení, aniž by proti němu podal v průběhu pořizování územního plánu námitky (a tato jeho procesní pasivita nevyplývá z objektivních okolností), pak obecnost odůvodnění územního plánu ve vztahu k navrhovatelovu pozemku sama o sobě nepostačuje k tomu, aby soud územní plán zrušil (§ 101d odst. 2 s. ř. s.).
5. Rozsudek NSS č.j. 4 As 157/2013 z 18.4. 2014 – napadení povolení zkušebního provozu silničního okruhu kolem Prahy, úsek Jesenice Vestec žalobou dle § 65 s.ř.s. ze strany obcí, fyzické osoby a občanského sdružení.
Rozhodnutí o povolení ke zkušebnímu provozu dle § 124 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006 je rozhodnutím správního orgánu dle § 67 správního řádu z roku 2004 a rovněž rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.
Výčet účastníků řízení o povolení zkušebního provozu uvedený v § 124 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006 je taxativní a vylučuje aplikaci obecné úpravy účastenství v řízení dle § 27 správního řádu z roku 2004.
K podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu může být výjimečně oprávněna i osoba, které nesvědčilo účastenství ve správním řízení a neměla ani právo podat proti rozhodnutí správního orgánu odvolání (§ 81 odst. 1 správního řádu z roku 2004). V takovém případě nelze podmiňovat přípustnost žaloby podáním takového (nepřípustného) odvolání ve smyslu § 5 a § 68 písm. a) s. ř. s.
6. Rozsudek NSS č.j. 8 Aps 14/2013 z 13.5. 2014 – napadení kolaudačního souhlasu stavby poté, co bylo v důsledku soudního rozsudku zrušeno také stavební povolení.
Objektivní dvouletá lhůta pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem (kolaudačním souhlasem) začíná běžet v okamžiku, kdy byl kolaudační souhlas vydán a nikoli až v okamžiku, kdy z dalších správních či soudních řízení vyjde najevo, že zásah (kolaudační souhlas) je nezákonný.
7. Konečný podal informace k přípravě velké novely stavebního zákona a zřízení pracovní skupiny ministryní Jourovou. S účinností je počítáno 1.1. 2016. Upozornil na probíhající „technickou“ novelu týkající se EIA.
Novela by se měla zaměřit mj. na následující okruhy:
a) Společné rozhodnutí o umístění a povolení stavby – jediné rozhodnutí,
b) K povolování kanalizace, ČOV, účelových komunikací příslušný obecný stavební úřad,
c) Předkládání prováděcího projektu SÚ před samotným zahájením stavby,
d) Zkrácení lhůty na přezkum OOP (nyní 3 roky),
e) Možnost projednávání EIA současně s SP,
f) Nemožnost dodatečného povolení stavby, která byla zahájena vědomě bez stavebního povolení.
Na závěr Konečný apeloval na přítomné členy, aby zasílali náměty na novelizaci na email [email protected] v termínu do 30.6. 2014.
Sekce se bude na přípravu velké novely zaměřovat a své členy pravidelně informovat.
8. Flegel informoval o chystaném letním setkání Sekce zaměřeném na finalizaci novely SZ a zákona EIA v souvislosti s požadavky Evropské komise. Členové budou o termínu včas vyrozuměni.
9. Pacák otevřel téma důsledků zrušení změny či části územního plánu, která již nabyla účinnosti. Otázka, zda se příslušná část území obce, jež byla změnou nově regulována, se zrušením změny územního plánu stává územím, jež nemá platný územní plán a v němž se uplatní pravidla stanovená v § 188a stavebního zákona. MMR nemá na tyto případy jednotnou metodiku, bude diskutováno na následujících setkáních.
Zapsal: Flegel
