Zápis ze čtyřicátého druhého zasedání Sekce ÚR a SŘ v rámci České společnosti pro stavební právo ze dne 23.10. 2015

Přítomni: Flegel (ČSSP), Krejčová (ČSSP, MHMP), Tomšík (KÚ Jihočeského kraje), Roztočil (ČSSP, NSS), Jakoubková (ČSSP, SÚ Praha 5), Helebrantová (ČSSP, MHMP), Teršl (ČSSP, SÚ Praha 12), Kejvalová (ČSSP), Pintová (ČSSP), Sedláčková (ČSSP, MMR), Smíšek (ČSSP, KÚ Středočeského kraje), Holendová (ČSSP, KÚ Středočeského kraje), Ježek (ČSSP, SÚ Praha 15), Válková (ČSSP, KÚ Libereckého kraje), Milerová (ČSSP, KÚ Plzeňského kraje), Štvánová (ČSSP, KÚ Plzeňského kraje), Běhan (ČSSP), Machata (ČSSP, MMR), Voldřich (ČSSP, MMR), Gregorová (ČSSP, Ombudsman), Večeřová (Ombudsman), Machačková(ČSSP, MMR), Hodina (ČSSP, KÚ Jihočeského kraje), Klimeš (KÚ Pardubického kraje), Tunka (ČSSP), Ševčák (ČSSP, Magistrát Ostrava), Jedinák (ČSSP),

1. Zasedání zahájil Flegel, přivítal přítomné a přednesl návrh programu.

2. Nález ÚS sp.zn. IV. ÚS 3572/14 z 13.10. 2015 – aktivní žalobní legitimace spolku k napadení OOP.
ÚS zrušil předchozí rozsudek NSS č. j. 2 Aos 2/2013-69 ze dne 18. září 2014, který potvrdil odmítnutí návrhu na zrušení části ZÚR Jihočeského kraje pro nedostatek aktivní žalobní legitimace, pro porušení základního práva na soudní a jinou právní ochranu, garantovanou ustanovením čl. 36 odst. 1 Listiny.
Judikatura Ústavního soudu prošla ve vztahu k problematice aktivní legitimace spolků ve věcech, v nichž je obsažen aspekt základního práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 odst. 1 Listiny, podle něhož má každý právo na příznivé životní prostředí), značnými posuny.
Fyzické osoby, pokud se sdruží do spolku, jehož účelem podle stanov je ochrana přírody a krajiny, mohou své právo na příznivé životní prostředí, zakotvené v čl. 35 Listiny, realizovat i prostřednictvím tohoto spolku.
Podstatným kritériem zde musí nepochybně být místní vztah stěžovatelů k lokalitě regulované OOP. Má-li spolek sídlo na tomto území nebo jsou-li jeho členové vlastníky nemovitostí potenciálně dotčených OOP plynoucím z ZÚR, pak by mu zpravidla měla svědčit aktivní legitimace k podání návrhu.
Spolek dožadující se zrušení OOP musí předně tvrdit, že byl tímto opatřením dotčen na svých subjektivních právech. Takové tvrzení musí přesně vymezit zásah, kterého se měl samosprávný celek dopustit, a to v souladu s dikcí § 101a odst. 1 s. ř. s.

3. Usnesení NSS sp.zn. 8 As 79/2014 z 30.6.15 – otázka změny v užívání ze stavby dočasné na trvalou a nezbytný souhlas vlastníka pozemku.
Dočasná stavba z pohledu stavebního zákona není shodná s dočasnou stavbou z pohledu občanskoprávního. I s dočasnou stavbou z pohledu stavebního zákona však souvisí omezení vlastnických práv vlastníka stavby, který získal (vybudoval) stavbu, o které měl a mohl vědět, že je dočasného charakteru. Podobně pak vlastník pozemku může legitimně očekávat, že jeho vlastnické právo bude omezeno pouze po dobu, na kterou bylo povoleno užívání dočasné stavby. Osmý senát proto nesouhlasí s názory vyjádřenými sedmým a prvním senátem o rovnosti vlastnických práv.
Osmý senát dospěl k závěru, že změna užívání spočívající ve změně dočasného užívání na trvalé, je změnou ve smyslu § 85 odst. 2 stavebního zákona z roku 1976, tedy změnou, která je spojena se změnou stavby a je k ní vyžadováno projednání ve stavebním řízení.
Věc byla předložena rozšířenému senátu NSS k rozhodnutí, zda je třeba považovat změnu užívání stavby z dočasného na trvalé užívání za změnu stavby ve smyslu § 85 odst. 2 stavebního zákona z roku 1976 a zda je k takové změně třeba souhlasu vlastníka pozemku, který je odlišný od vlastníka stavby.
4. Rozsudek NSS č.j. 7 As 81/2015 z 30.6. 2015 – k aplikaci zkrácených lhůt v řízení vedených podle zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby
Kasační stížnost spolku směřující proti usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla pro opožděnost odmítnuta žaloba stěžovatele proti rozhodnutí ministra dopravy o povolení stavby části dálnice D1. Podle městského soudu řízení o předmětné stavbě spadalo do působnosti zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, a proto měla být žaloba podána ve zkrácené jednoměsíční lhůtě ve smyslu § 2 odst. 5 citovaného zákona, což se však nestalo.
Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost stěžovatele brojící proti citovanému usnesení důvodnou. Zkrácenou jednoměsíční lhůtu pro podání žaloby je totiž možno aplikovat pouze za situace, kdy ve správním řízení vyšlo najevo, že řízení bylo vedeno v působnosti citovaného zákona. Pokud tato podmínka splněna není, platí pro podání žaloby obecná žalobní lhůta ve smyslu § 72 odst. 1 soudního řádu správního. K takové situaci došlo i v dané věci. Žalobu proto mohl stěžovatel podat v obecné lhůtě pro podání žaloby, což splnil. Za této situace neměl městský soud žalobu odmítnout pro opožděnost.

5. Rozsudek NSS č.j. 9 As 314/2014 z 1.10.2015 – k požadavkům na přezkoumatelnost soudních rozhodnutí a výkladu ust. § 34 s.ř.s. – práva osob zúčastněných
Institut osoby zúčastněné na řízení relativně uceleně upravuje § 34 s. ř. s. Z odst. 1 citovaného ustanovení vyplývá, že pro to, aby se určitý subjekt stal osobou zúčastněnou na řízení, musí být splněny dvě podmínky. První podmínka je materiální a splňuje ji ten, kdo je přímo dotčen ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného správního rozhodnutí, resp. nečinností správního orgánu, a dále ten, kdo může být přímo dotčen zrušením správního rozhodnutí soudem či vydáním soudního rozhodnutí podle návrhu, ale není účastníkem řízení, protože nepodal žalobu. Druhá podmínka je formální a splní ji ten, kdo výslovně oznámí, že bude v řízení práva osoby zúčastněné na řízení uplatňovat. Teprve kumulativním splněním obou podmínek se subjekt stává osobou zúčastněnou na řízení se všemi procesními právy z tohoto postavení vyplývajícími.

Pokud z obsahu správního spisu plyne, že určité osoby přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, neboť mohou být jako vlastníci bezprostředně sousedících pozemků přímo dotčeny na svých právech vydáním rozhodnutí či jeho zrušením, je naplněna materiální podmínka vyjádřená v § 34 odst. 1 s. ř. s.
Soud je povinen je v souladu s § 34 odst. 2 s. ř. s. vyzvat, aby oznámily, zda budou uplatňovat práva osob zúčastněných na řízení, a zároveň je poučit o právech těchto osob. Pokud soud nijak nevyzval ani nepoučil, zatížil řízení vadou s možným vlivem na zákonnost rozhodnutí.

6. Byla podána informace k průběhu projednávání PSP (nařízení, kterým se mění nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy) v Praze.
Podle čl. 8 směrnice 98/34/ES mají státy povinnost notifikovat jakýkoli návrh technického předpisu již ve fázi návrhu.
Podle judikátu Soudního dvora EU „CIA Security“ sp.zn. C-194/94 mají v opačném případě jednotlivci právo dovolávat se u vnitrostátních soudů odmítnutí uplatnění nenotifikovaného předpisu, který nebyl v úplnosti oznámen.
7. Rozsudek NSS č.j. 6 As 174/2014 z 30.9. 2015 – řízení o dodatečném povolování staveb a výjimek z OTP.

8. Rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. 45 A 24/2012z 23.7. 2014 – zrušení vyjádření vydaného k účastenství osoby v řízení jako rozhodnutí v materiálním smyslu.

9. Roztočil přednesl prezentaci na téma stavební zákon v judikatuře NSS:

a) Soudní přezkum územních rezerv – vývoj judikatury NSS

rozsudek NSS ze dne 14. 2. 2013, č. j. 7 Aos 2/2012 – 53 (Bavoryně, III. ÚS 3836/13)
rozsudek NSS z 30. 10. 2013, čj. 4 Aos 2/2013-58 (Beroun a Králův Dvůr)
rozsudek NSS z 30. 4. 2015, čj. 4 As 261/2014-70 (Hlubočany, I. ÚS 2152/15)

b) Problematika limitního zatížení území

Nadlimitní zatížení jako překážka umísťování dalších záměrů v území v judikatuře soudů:
MSPR 11 A 109/2013 – AFI Karlín
1 As 135/2011 – Epoque Pankrác
7 As 266/2014 – Převodovkárna Hyundai a zvýšení kamionové dopravy v obci Střítež

Nález ÚS I. ÚS 451/11 (severojižní magistrála a hluková zátěž)

c) Změna v užívání stavby (dočasná/trvalá)

Významné judikáty NSS č.j. 7 As 26/2008-140, č. 1990/2010 Sb. NSS, č.j. 1 As 128/2014-59 a č.j. 8 As 79/2014 – předloženo do RS (RS 14/2015)
Nález Pl. ÚS 2/99 – účastenství vlastníka pozemku v kolaudačním řízení

d) Aktuální rozhodnutí ESD Komise vs. Německo

Rozsudek Soudního dvora EU z 15. 10. 2015, C-137/14
Otázka implementace čl. 11 směrnice 2011/92/EU
Německá úprava do značné míry obdobná české právní úpravě platné do 30.3.2015.
ESD judikoval, že ustanovení unijního práva nedovolují omezit důvody, které může žalobce vznést na podporu soudní žaloby.Takové omezení žalobce, pokud jde o povahu důvodů, které může vznést před soudem pověřeným přezkumem zákonnosti správního rozhodnutí, které se jej týká, nelze odůvodnit úvahami vycházejícími z dodržování zásady právní jistoty. Není totiž prokázáno, že by úplný soudní přezkum opodstatněnosti uvedeného rozhodnutí byl v rozporu s touto zásadou.
Ačkoli je pravda, že vznesení důvodu poprvé až v rámci žaloby podané k soudu může v určitých případech narušit řádný průběh řízení, postačuje v souvislosti s argumentem postaveném na efektivitě správního řízení připomenout, že samotným cílem článku 11 směrnice 2011/92 a článku 25 směrnice 2010/75 je nejen zaručit právnímu subjektu nejširší možný přístup k soudnímu přezkumu, ale rovněž umožnit, aby se přezkum týkal věcné i procesní zákonnosti napadeného rozhodnutí v plném rozsahu.

10. Dále byly diskutovány vybrané problémy řízení před správními soudy:
a) porušení pořádkové lhůty 90 dnů na rozhodnutí o návrhu na zrušení OOP – důsledky a možnosti obrany navrhovatele a dalších účastníků,
b) otázka obce jako účastníka řízení o přezkumu OOP – nejednotný názor NSS

11. Ježek podal informaci k novele zákona č. 13/1997 Sb.
Pro účelové komunikace je nově silničním správním úřadem obec s rozšířenou působností; pro místní zůstávají všechny obecní úřady (§ 40).
K připojení na pozemní komunikaci už není třeba souhlas vlastníka komunikace, ale jen jeho stanovisko.
Změny ve vyvlastňování (§ 17) – pro novou stavbu místní komunikace lze vyvlastnit jen v případě, jedná-li se o místní komunikaci 1. třídy.

12. Rozsudek NSS č.j. 2 As 166/2015 z 27.8. 2015 – k akcesorické povaze řízení o dodatečném povolení stavby
Podle NSS není možné uvažovat o vedení samostatného řízení o dodatečném povolení za situace, kdy stavba byla pravomocně nařízena k odstranění. Správní orgány měly řízení o žádosti podle § 66 odst. 1 SŘ zastavit.

Zapsal: Flegel