Zápis ze čtyřicátého zasedání Sekce ÚR a SŘ v rámci České společnosti pro stavební právo ze dne 11.6. 2015
Přítomni: Flegel (ČSSP), Krejčová (ČSSP, MHMP), Tomšík (KÚ Jihočeského kraje), Hodina (ČSSP, KÚ Jihočeského kraje), Ambrožová (KÚ Jihočeského kraje), Zbíral (ČSSP, SÚ Dobříš), Pourová (ČSSP, ČVUT), Doležal (ČSSP), Nováček (ČSSP, MHMP), Jakoubková (ČSSP, SÚ Praha 11), Helebrantová (ČSSP, MHMP), Koukalová (ČSSP), Teršl (ČSSP, SÚ Praha 12), Vosecký (ČSSP, SÚ Praha 12), Fuchs (AI), Kejvalová (ČSSP), Pintová (ČSSP), Němcová (Magistrát Pardubice), Zeman (ČSSP, KÚ Zlínského kraje), Řezníčková (ČSSP, KÚ Královéhradeckého kraje), Kývalová (ČSSP, KÚ Jihomoravského kraje), Szentesiová (ČSSP, IPR), Gregorová (Ombudsman), Vašíková (Ombudsman).
1. Zasedání zahájil Flegel, přivítal přítomné a přednesl návrh programu.
2. Rozsudek KS Hradec Králové sp.zn. 30 A 75/2014 z 28.4. 2015 – vymezení zastavěného území obce.
Zrušení napadeného opatření obecné povahy v části týkající se zařazení pozemkové parcely do nezastavěného území obce pro absenci odůvodnění tohoto závěru ve směru k uvedenému pozemku z hlediska ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) a § 58 odst. 2 stavebního zákona.
Pořizovatel územního plánu podle soudu v přezkoumávané věci rezignoval na svoji povinnost odůvodnit vymezení zastavěného území obce a pochybení má vzhledem k významu zastavěného území zásadní vliv na zákonnost obsahu celého územního plánu, včetně následných postupů podle něho v konkrétních správních řízeních (např. v územním řízení, řízení o změně v účelu užívání stavby atd.).
3. Rozsudek NSS sp.zn. 1 As 167/2014 z 15.4. 2015 – týkající se zrušení rozhodnutí o námitkách v procesu vydání OOP rozsudkem Městského soudu v Praze.
Dle § 101d odst. 1 a 2 s. ř. s. je soud vázán rozsahem a důvody návrhu.
Podle § 172 odst. 5 správního řádu je rozhodnutí o námitkách uvedeno jako součást opatření obecné povahy, které musí obsahovat vlastní odůvodnění. Zahrnutí rozhodnutí do opatření obecné povahy je odrazem specifického postupu předcházejícího vydání tohoto opatření, v jehož rámci jsou námitky vypořádávány.
Rozhodnutí o námitkách však nelze s opatřením obecné povahy ztotožňovat, jedná se o samostatný výstup orgánu veřejné správy, individuální správní akt, který je od opatření obecné povahy věcně oddělitelný.
Aby však byl individuální správní akt soudně přezkoumatelný, musí podle ustálené judikatury vykazovat tzv. materiální znaky rozhodnutí. Je vždy nutno posuzovat, zda k tomuto dotčení došlo již samostatným rozhodnutím o námitkách, nebo až územním plánem, tedy následným schválením opatření obecné povahy.
4. Rozsudek NSS sp.zn. 10 As 211/2014 z 14.5. 2015 – povaha souhlasu obecného stavebního úřadu podle § 15 odst. 2 SZ jako závazného stanoviska.
Rozhodování o žádosti stavebníka o stavební povolení se u speciálních staveb děje ve vzájemné součinnosti obecného a speciálního stavebního úřadu. Zatímco obecný stavební úřad s konečnou platností ověří splnění podmínek jím vydaného územního rozhodnutí, speciální stavební úřad posoudí žádost z ostatních hledisek vymezených v § 111 stavebního zákona. Výsledné rozhodnutí pak stanovisko obecného stavebního úřadu musí respektovat. Speciální stavební úřad totiž nemůže přehodnocovat názory vyslovené ve stanovisku obecného stavebního úřadu, neboť tím by nepřípustně
zasahoval do působnosti tohoto úřadu a vyjadřoval se k otázkám, které nenáleží do jeho působnosti.
NSS zde dospěl k závěru, že souhlas obecného stavebního úřadu podle § 15 odst. 2 stavebního zákona je závazným stanoviskem podle § 149 odst. 1 správního řádu, jehož obsahem je speciální stavební úřad vázán.
5. Rozsudek NSS č.j. 3 As 142/2014 – k rozsahu odvolacího přezkumu a postupu správního orgánu u podání blanketního odvolání.
Žalobkyně – obec úspěšně namítla před soudem, že měla být vyzvána k doplnění odvolání proti ÚR, neboť její podání nemělo obligatorní náležitosti podle § 37 odst. 2 správního řádu v návaznosti na § 82 odst. 2 správního řádu, zejména, údaje o tom, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež jeho vydání předcházelo.
Odvolací správní orgán podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumává soulad napadeného správního rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, s právními předpisy v plném rozsahu, věcnou správnost rozhodnutí pak jen v rozsahu uplatněných námitek. Je tedy zřejmé, že při svém rozhodování není vázán
jen tím, jak rozpor s právními předpisy vymezí účastník řízení ve svém odvolání.
To však neznamená, že by správní orgány mohly „blanketní“ odvolání bez dalšího projednávat a na výzvy k doplnění podání rezignovat.
Pozornost, kterou je odvolací orgán povinen nad rámec uplatněných odvolacích námitek věnovat zákonnosti tohoto rozhodnutí, je limitována skutečnostmi, které jsou zjevné ze spisu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2008, č. j. 2 As 56/2007 – 71). Je tedy nutno nejprve odvolatele vyzvat k doplnění podání a teprve tehdy, pokud odvolatel výzvě nevyhoví, lze napadené
rozhodnutí přezkoumat z obecných hledisek.
6. Rozsudek NSS č.j. 9 As 183/2014 z 21.5. 2015 – k subjektivní lhůtě podle ust. § 96 odst. 1 SŘ u přezkumného řízení a jejímu zahájení.
NSS zamítl námitku, že s ohledem na charakter a blíže neupřesněnou právní úpravu nakládání s písemnostmi v úředním styku mohlo ke kvalifikovanému předběžnému posouzení věci dojít nejdříve následující pracovní den po doručení.
Organizační záležitosti nemohou mít vliv na počátek běhu lhůty, když by takový závěr vedl k tomu, že by byly zvýhodněny úřady, které mají nejhorší organizaci práce. Úřad má dvouměsíční lhůtu, aby ve smyslu § 95 odst. 1 spr. ř. mohl provést předběžné posouzení věci a dojít k závěru, zda lze či nelze mít předběžně za to, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy.
7. Rozsudek NSS č.j. 6 As 37/2015 z 14.5. 2015 – k problematice definice proluky.
Pojem proluka může mít dva významy – prostor po dřívější odstraněné zástavbě, nebo záměrně vynechané místo pro budoucí stavbu tam, kde dosud žádná nestála.
Na stavby umisťované v prolukách se neaplikují povinné odstupy mezi stavbami pro bydlení (§ 25 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) a jejich vliv na stínění okolních budov se porovnává se stavem při úplné souvislé zástavbě (§ 12 odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby). Proluku může představovat i téměř jedna chybějící polovina domovního bloku v souvislé městské zástavbě, jestliže je doloženo, že historicky se jednalo o kompletní domovní blok a volné místo vzniklo stržením několika domů. Není žádný důvod vyžadovat, aby takováto proluka byla zastavěna stavbou jedinou.
8. Byla podána informace k průběhu přípravy novely PSP (nařízení, kterým se mění nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy), která prošla usnesením Rady HMP č. 1335 ze dne 9.6.2015.
K notifikaci bude nařízení zasláno poté, co proběhne připomínkové řízení u městských částí.
Veřejné projednání skončí 10. července a schválený harmonogram předpokládá, že novelizované Pražské stavební předpisy začnou opět platit od 1. 1. 2016.
9. Dále byly diskutovány vybrané problémy aplikační praxe.
Zapsal: Flegel
