Zápis z dvacátého pátého zasedání Sekce ÚR a SŘ v rámci České společnosti pro stavební právo ze dne 17.5. 2013
Přítomni: Flegel (ČSSP), Špačková (ČSSP, SÚ Brandýs n.L), Schneiderová (ČSSP, KÚ Jihomoravského kraje), Kývalová (ČSSP, KÚ Jihomoravského kraje), Tomšík (KÚ Jihočeského kraje), Jedinák (ČSSP), Řezníčková (KÚ Královéhradeckého kraje), Válková (ČSSP, KÚ Libereckého kraje), Ševčák (ČSSP, Magistrát Ostravy), Ježek (ČSSP, MHMP), Marešová (ČSSP, SÚ Český Brod), Pourová (ČSSP, ČVUT), Hireš (ČSSP), Hanák (Ombudsman), Gregorová (Ombudsman)
1. Zasedání zahájil Flegel, přivítal přítomné a přednesl návrh programu.
2. Rozsudek NSS 3 As 46/2012 z 28.3. 2013 – k posuzování dobré víry v přezkumném řízení vedeném podle ust. § 94 SŘ. Pod pojmem dobrá víra chápe NSS objektivně posuzované vědomí stavebníka o souladu jednání s právem. Dobrá víra, jako nezaviněná nevědomost, chrání jedince, který se zřetelem ke všem okolnostem nevěděl a ani nemohl vědět, že určitý stav je v rozporu s právem.
Dále podal NSS výklad k neurčitému právnímu pojmu „lokalita“.
3. Rozsudek NSS 1 As 177/2012 z 28.3. 2013 – předmět řízení o odstranění stavby musí být definován dostatečně určitě, aby v případném rozhodnutí o odstranění stavby mohlo být zcela konkrétně specifikováno, co má vlastník stavby odstranit, a aby takové rozhodnutí tedy bylo vykonatelné. Nepostačí, pokud by ve výroku tohoto rozhodnutí bylo např. uvedeno, že má stavebník odstranit všechny změny, jimiž se odchýlil od ověřené projektové dokumentace. Co je předmětem řízení o odstranění stavby, by mělo být zároveň předmětem rozhodnutí o jejím dodatečném povolení.
4. Rozsudek NSS 4 As 18/2012 z 28.3. 2013 – posuzování námitky tzv. systémové podjatosti. 4.senát upozornil, že usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 11. 2012 č. j. 1 As 89/2010 – 119 představuje
nemalý posun oproti pozici, kterou zdejší soud zaujal v rozsudku č. j. 2 As 21/2004 – 67.
NSS založil své posouzení na tom, zda účastník řízení uvedl nějaké konkrétní skutečnosti, které by relevantním způsobem svědčily o politické citlivosti věci, v níž rozhodoval správní orgán v odvolacím řízení, případně zda už jen samotná povaha a podstata této věci postačovala k závěru o podjatosti úředníků. Nezbytnost odkazu na konkrétní jevy v politické či mediální sféře, které by naznačovaly zvýšený zájem osob schopných ovlivnit jednání úředních osob na výsledku řízení.
Pokud zůstane účastník na úrovni obecných tvrzení o vztahu závislosti úředních osob na svém zaměstnavateli, to samotné podle uvedeného judikátu rozšířeného senátu sám o sobě nepostačuje pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodování dané věci. Nutno namítat a prokázat skutečnosti, které by svědčily o překročení oné kritické míry systémového rizika podjatosti, jak se o ní hovoří v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2012, č. j. 1 As 89/2010 – 119.
NSS se dále vyjádřil k povinnosti připojovat grafickou přílohu rozhodnutí:
Správní orgán pochybil, když dospěl k závěru, že grafická příloha obsahující celkovou situaci v měřítku katastrální mapy není součástí rozhodnutí o umístění stavby a spolu s ním se nemusí doručovat všem účastníkům územního řízení. Z toho dovodil nesprávný závěr, že doručením rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby bez připojení této ověřené grafické přílohy účastníkovi řízení nebyla v dané věci porušena příslušná ustanovení stavebního zákona a vyhlášky č. 503/2006 Sb.
5. Usnesení NSS 1 Aos 2/2013 z 18.4. 2013 – problematika změn kódů využití území formou dílčí úpravy směrné části ÚP podle § 188 (3) stavebního zákona, na Sekci již v minulosti diskutována. Materiální pojetí takové změny jako OOP a nutnost jejího projednání řádným postupem podle § 55 (2) stavebního zákona. Otázka, zda je kód využití území skutečně způsobilý zasáhnout do práv veřejnosti a vlastníků nemovitostí. Právní jistota a rozporovatelnost provedených úprav.
Navrhovatel napadl úpravu směrné části Územního plánu města Brna žalobou u Krajského soudu v Brně jako opatření obecné povahy podle § 101a s.ř.s., žaloba byla odmítnuta.
1.senát NSS nesouhlasí s názorem vysloveným čtvrtým a třetím senátem v rozsudcích ze dne 24. 2. 2010, č. j. 4 Ao 1/2010 – 43, a ze dne 11. 6. 2009, č. j. 3 Ao 2/2009 – 93, ohledně aktivní věcné legitimace v případě návrhu na zrušení úpravy směrné části územního plánu spočívající ve zvýšení IPP. S tím souvisí rovněž nesouhlas prvního senátu s názorem vysloveným sedmým senátem v rozsudku ze dne 29. 11. 2012, č. j. 7 As 144/2012 – 53, ohledně možnosti soudního přezkumu a eventuální neaplikace územního plánu soudem v řízení o žalobě proti územnímu rozhodnutí. Oba předcházející rozsudky byly vydány před novelou s.ř.s. a týkaly se ÚP HMP.
1.senát NSS proto předkládá rozšířenému senátu NSS otázky:
1) Lze se proti úpravě směrné části územního plánu obce spočívající ve zvýšení indexu podlažní plochy bránit návrhem na zrušení opatření obecné povahy, nebo ji lze napadat až v rámci územního řízení a případného soudního přezkumu územního rozhodnutí?
2) Kdo je osobou pasivně procesně legitimovanou v řízení o zrušení úpravy směrné části územního plánu podle § 101a a násl. s. ř. s.?
6. Byla podána informace k výzvě Evropské komise ČR pro porušení Smlouvy o fungování Evropské unie – nesprávné provedení směrnice 2011/92/EU (Směrnice EIA). Tzv. infringement byl zahájen, protože některá ustanovení českého práva nejsou údajně v souladu se Směrnicí EIA.
7. Judikát Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec sp.zn. 59 A 61/2012 z 1.3. 2013 – vypořádání námitek směřujícím proti závazným stanoviskům DOSS, aplikace ust. § 149 SŘ.
8. Judikát Krajského soudu v Ústí nad Labem– pobočka Liberec sp.zn. 59 A 75/2011 z 18.1. 2012 – doručování do datové schránky správního orgánu, otázka včasnosti podání. Výklad ust. § 17 a 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
9. Judikát Krajského soudu v Ústí nad Labem– pobočka Liberec – sp.zn. 59 A 18/2012 z 28.2. 2013 – teplárenská společnost brojila proti změně vytápení – vybudování plynové kotelny v domě, povolené jako stavební úprava. Výklad ust. § 77 energetického zákona.
10. Judikát Krajského soudu v Ústí nad Labem– pobočka Liberec – sp.zn. 59 A 93/2011 z 23.1. 2013 – vypořádání námitek účastníka odkazem na navazující prováděcí dokumentaci jako nedostatečně zjištěný stav věci. Požadavek na obsah projektové dokumetace ve spojeném územním a stavebním řízení.
11. Diskuse nad problematikou aplikace ust. § 117 (4) SZ a vybranými problémy stavebně právní praxe.
Zapsal: Flegel
