Zápis z dvacátého druhého zasedání Sekce ÚR a SŘ v rámci České společnosti pro stavební právo ze dne 2.11. 2012
Přítomni: Flegel (ČSSP), Jedinák (ČSSP), Telcová (ČSSP), Švehlová (KÚ Ústeckého kraje, ČSSP), Machata (MMR, ČSSP), Mareček, (ČSSP), Smíšek (KÚ Středočeského kraje), Holendová (KÚ Středočeského kraje), Studenovská (KÚ Ústeckého kraje, ČSSP), Pintová (ČSSP), Kejvalová (ČSSP), Telcová (ČSSP), Abbasová (MHMP, ČSSP), Marešová (ČSSP, SÚ Český Brod), Doležal (ČSSP), Zbíral (SÚ Dobříš), Tomšík (KÚ Jihočeského kraje), Bergmannová (KÚ Ústeckého kraje), Machačková (ČSSP, MMR), Válková (ČSSP, KÚ Libereckého kraje), Sedláčková (ČSSP, MMR), Hireš (ČSSP), Koukalová (ČSSP), Čvančara (SÚ Říčany), Ježek (ČSSP, MHMP), Pourová (ČSSP, ČVUT), Bendík (ČSSP), Bártová (ČSSP, MMR).
1. Zasedání zahájil Flegel, přivítal přítomné a přednesl návrh programu.
2. Usnesení rozšířeného senátu NSS 2 As 86/2010 – k právní povaze souhlasů vydávaných dle stavebního zákona. Souhlasy vydávané dle stavebního zákona, zejména dle ust. § 96, § 106, § 122, § 127, které stavební úřad výslovně či mlčky činí k ohlášení či oznámení, jsou jinými úkony dle IV. části správního řádu. Tyto souhlasy nejsou rozhodnutími ve smyslu ust. § 65 soudního řádu správního. Soudní ochrana práv třetích osob je zaručena žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle ust. § 82 soudního řádu správního. Žadatel o vydání souhlasu či oznamovatel může být v soudním řízení správním vedeném na základě žaloby třetí osoby napadající tento souhlas v postavení osoby zúčastněné na řízení dle ust. § 34 soudního řádu správního.
3. Judikát NSS sp.zn. 1 As 107/2012 z 12. 9. 2012 – problematiku střetu nového ÚP a existujících ÚR.
Územní rozhodnutí (i stavební povolení) vydaná v určitém území představují tzv. „limit využití území“ ve smyslu ust. § 26 odst. 1 stavebního zákona. Koncept územního plánu tak musí respektovat vydaná pravomocná územní rozhodnutí a stavební povolení. Platnost územních rozhodnutí, případně stavebních povolení je omezena toliko dobou jejich platnosti a nemůže být proto narušena jejich nezařazením do územního plánu. Není tedy možné, aby se obec prostřednictvím vydání územního plánu snažila „odstranit“ účinky již dříve pravomocných územních rozhodnutí. Takový postup by byl v příkrém rozporu s principem právní jistoty a ochrany práv nabytých v dobré víře. I pokud by však již došlo k situaci, kdy nový územní plán nerespektuje dříve vydaná územní rozhodnutí, nebrání to dle názoru Nejvyššího správního soudu tomu, aby stavební úřad ve věci vydal platné stavební povolení. Posouzení souladu konkrétního záměru s územně plánovací dokumentací je předmětem především v řízení o umístění stavby. Teprve v případě, kdy by se projektová dokumentace odchýlila od dokumentace záměru, jehož soulad s územně plánovací dokumentací je již osvědčen rozhodnutím o umístění stavby, a v této části by se předložená projektová dokumentace dostala do rozporu s územně plánovací dokumentací, bylo by na místě ve stavebním řízení konstatovat rozpor s územně plánovací dokumentací (ust. § 111 odst. 1 písm. a) stavebního zákona). Ovšem i v takovém případě by muselo jít o nesoulad s územně plánovací dokumentací, která byla podkladem pro vydání rozhodnutí o umístění stavby a nikoli s jakoukoli jinou (pozdější) územně plánovací dokumentací.
4. Diskuse nad novelizovaným zněním ust. § 36 (1) nového stavebního zákona – problematika územních rezerv.
5. Judikát NSS sp.zn. 1 As 70/2012 z 10.10. 2012 – problematika účastenství společenství vlastníků jednotek a jeho jednotlivých členů v řízení o dodatečném povolení stavby. Postavení společenství vlastníků jednotek jako „zákonného správce“ společného majetku členů v určitém rozsahu omezuje některá práva vlastníků jednotek. Pokud se řízení o dodatečném povolení stavby týká pouze změn společných částí domu, u kterých nedochází k přímému zásahu do vlastnických práv jednotlivých vlastníků bytových jednotek, nemohou tito jednotliví vlastníci v řízení vystupovat jako účastníci. Toto postavení náleží pouze společenství vlastníků jednotek.
6. Judikát NSS sp.zn. 5 As 56/2011 z 27.9. 2012 – výjimka podle ust. § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny jako závazné stanovisko. Povolení či nepovolení výjimky podle ust. § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny orgánem ochrany přírody je závazné stanovisko dotčeného orgánu ve smyslu ust. § 149 správního řádu, proti jehož obsahu lze brojit pouze v rámci odvolání proti „hlavnímu“ rozhodnutí v územním či stavebním řízení a případně následně správní žalobou.
7. Judikát Krajského soudu v Českých Budějovicích sp.zn. 10A 23/2012 – dodatečné povolení stavby a vady stanoviska orgánu státní památkové péče.
8. Judikát Krajského soudu v Českých Budějovicích sp.zn. 10A 62/2010 – zastavení řízení o odstranění stavby, aplikace ust. § 66 (2) SŘ.
9. Mareček upozornil na problematiku postupu SÚ po předání věci inspektorem podle ust. § 117 (4) a dále SZ pro nezpůsobilost stavby pro zkrácené řízení.
9. Machačková a Sedláčková podaly informaci k vybraným institutům v novele SZ – veřejnoprávní smlouva podle nové úpravy (vymezení okruhu účastníků, forma jejich souhlasu), správní poplatky a jejich vyměřování (přechodná ustanovení, výpočet poplatku u výjimek z OTP).
10. Judikát Okresního soudu v Kolíně č.j. 14 C 71/2011 – 87 z 27.6. 2012 – problematika nároku na souhlas s připojením stavby na pozemní komunikace, soudní nárok na náhradu škody podle ust. § 420 ObčZ a aplikace zák.č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Na souhlasné stanovisko vlastníka místní komunikace (obce) není právní nárok a nejedná se v tomto případě o výkon veřejné moci. Právní zásada, že výkon práva nemůže být protiprávní, je obecně uznávána nejen v českém právním řádu a v souladu s tím odborná literatura konstatuje, že okolností vylučující protiprávnost je mimo jiné výkon subjektivního práva.
11. Ježek upozornil na ust. § 263 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Prohlášením konkursu se přerušují soudní, správní a jiná řízení o právech a povinnostech, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník (s výjimkou řízení podle ust. § 266 uvedeného zákona).
12. Ježek podal informaci k judikatuře na úseku připojování k pozemním komunikacím.
