Zápis z třicátého sedmého zasedání Sekce ÚR a SŘ v rámci České společnosti pro stavební právo ze dne 22.1. 2015

Přítomni: Flegel (ČSSP), Holendová (ČSSP, KÚ Středočeského kraje), Smíšek (ČSSP, KÚ Středočeského kraje), Krejčová (ČSSP, MHMP), Tomšík (KÚ Jihočeského kraje), Helebrantová (ČSSP, MHMP), Ježek (ČSSP, SÚ Praha 15), Válková (ČSSP, KÚ Libereckého kraje), Hodina (ČSSP, KÚ Jihočeského kraje), Ambrožová (KÚ Jihočeského kraje), Machačková (ČSSP, MMR), Pavlová (MMR), Nováček (ČSSP, MHMP), Štvánová (KÚ Plzeňského kraje), Milerová (KÚ Plzeňského kraje), Koukalová (ČSSP), Szentesiová (ČSSP, IPR), Kejvalová (ČSSP), Pintová-Králová (ČSSP), Kývalová (ČSSP, KÚ Jihomoravského kraje), Wroblowská (ČSSP, KÚ Moravskoslezského kraje), Pírková (ČSSP, Skanska), Ševčák (ČSSP, Magistrát města Ostravy), Zeman (ČSSP, KÚ Zlínského kraje), Teršl (ČSSP, SÚ P12), Machata (ČSSP, MMR), Víchová (ČSSP), Řezníčková (ČSSP, KÚ Královéhradeckého kraje), Vobrátilová (ČSSP), Vašíková (Ombudsman), Neubauerová (Ombudsman), Zbíral (ČSSP, SÚ Dobříš), Doležal (ČSSP), Špačková (ČSSP), SÚ Brandýs n. L.), Kaderka (ČSSP, AI).

1. Zasedání zahájil Flegel, přivítal přítomné a přednesl návrh programu.

2. Rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. 50A 15/2014 z 16.12. 2014 – řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy Územního plánu Říčan v části dotčených pozemků navrhovatele.
Soud zamítl námitky navrhovatele týkající se nepřezkoumatelnosti stanoviska dotčeného orgánu na úseku posuzování vlivů na životní prostředí, podle které dotčený orgán bez jakéhokoliv odůvodnění nevyžadoval posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí, namítaný rozpor se stanoviskem dotčeného orgánu na úseku posuzování vlivů na životní prostředí, a údajné úpravy zadání po vydání stanoviska, namítaný rozpor s ustanovením § 53 odst. 2 stavebního zákona – pořizovatel si údajně nevyžádal stanovisko příslušného úřadu a tvrzenou absence rozhodnutí o námitkách (územní plán i rozhodnutí o námitkách jsou vydávána jedním usnesením zastupitelstva).
Soud akcentoval koncentraci řízení, kterou stavební zákon stanoví v § 52 odst. 3 stavebního zákona. Podle soudu tato zásada přitom má v řízení o územním plánu zcela oprávněně místo, neboť jde o řízení, kterému je z důvodu jeho rozsáhlosti zcela nezbytné stanovit určité časové limity, přičemž nutno dodat, že i přes tyto limity jde velmi často o řízení časově velmi náročné.
Podle § 53 odst. 2 stavebního zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2013, dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu územního plánu, pořizovatel si vyžádá stanovisko příslušného úřadu a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona EIA.
Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda má být upravený návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Upravený návrh a případné upravené nebo doplněné vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se v rozsahu těchto úprav projedná na opakovaném veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle § 52 stavebního zákona.

3. Rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 5A 106/2011 z 19.11. 2014 – případ zamítnutí žádosti o vydání ÚR na rekreační chatu v důsledku negativního závazného stanoviska dotčeného orgánu.
Orgán státní správy lesů vyslovil nesouhlas, stavba byla jen 5 m od hranice lesa.
Podle názoru soudu měl orgán státní správy lesů již ve fázi projednávání ÚP dospět k závěru, že pozemek v OP lesa není zastavitelný. Žalobce předložil kladná závazná stanoviska v podobných případech, namítal nepřezkoumatelnost negativního závěru DOSS. Soud žalobě vyhověl.

4. Rozsudek Krajského soudu v Plzni sp.zn. 30A 92/2013 z 28.11. 2014 – posuzování podmínek obnovy řízení podle § 100 SŘ, aktivní legitimace účastníka řízení, který nebyl uveden v okruhu účastníků původního řízení, k podání návrhu na obnovu.
Účastníkem, na jehož žádost je možné řízení obnovit, může být jen účastník původního řízení. Stavební ani jiný zákon nepodmiňují účastenství ve stavebním řízení podle § 109 odst. 1 písm. e) stavebního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2012, žádným úkonem, např. přihlášením se účastníka řízení nebo přibráním správním orgánem. Toto účastenství se tedy řídí jen tím, zda vlastnické právo vlastníka sousedního pozemku nebo stavby na něm může být navrhovanou stavbou přímo dotčeno. Ten, komu tato podmínka účastenství nesvědčí, se účastníkem nestane, i když jej správní orgán za účastníka řízení považuje (a proto s ním jako s účastníkem jedná), a naopak ten, jehož vlastnické právo může být navrhovanou stavbou přímo dotčeno, účastenství v řízení neztrácí, ani když s ním správní orgán jako s účastníkem nejedná (tzv. opomenutý účastník řízení)
Podle názoru soudu stavební úřad v rozporu s právními názory správních soudů a Ústavního soudu pouze uvedl, že ovlivnění vlastnických práv žalobců nevyplývalo z doložených dokladů pro stavební řízení a že neuplatnili žádost o účast ve stavebním řízení, odvolací správní orgán pouze odkázal na obsah rozdělovníku vydaného stavebního povolení, čímž došlo v řízení před správními orgány k takovému podstatnému porušení procesních ustanovení, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o žádosti o obnovu řízení.
Soud dodal, že mu není známo, že by jiný soud rozhodoval obdobnou věc a za „velice inspirativní“ odkázal na právní názor Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 2. 2010, čj. 30 Ca 178/2008-90: „Pokud se někdo domáhá práva nahlédnout do správního spisu pravomocně skončeného správního řízení jako jeho účastník podle § 38 odst. 1 správního řádu z roku 2004, nelze mu nevyhovět s pouhým odkazem na to, že není jako účastník uveden na písemném vyhotovení daného správního rozhodnutí. Může se jednat o opomenutého účastníka řízení, a proto se správní orgán musí nejdříve vypořádat
právě s touto otázkou před zvážením postupu podle citovaného ustanovení.“

5. Byla projednána otázka posuzování staveb myček pro automobily a přístupu k nim, tj. zda jde o výrobky plnící funkci stavby vyžadující jen územní souhlas, nebo zda jde o stavby vyžadující ÚR nebo SP se závěrem, že nemůže jít pouze o výrobky plnící funkci stavby.

6. Byla projednána aktuální problematika vydaného pozastavení nařízení č. 11/2014 hl.m. Prahy, tzv. Pražských stavebních předpisů (PSP) podle § 108 zákona č. 131/2000 Sb. a řešení rozhodování SÚ v Praze podle celostátních předpisů, včetně rozhodování o návrzích podaných podle PSP.

7. Válková upozornila na rozsudek NSS č.j. 7 As 252/2014 z 19.12. 2014 – otázka přerušení řízení z důvodu probíhajícího občanskoprávního řízení ve vztahu k předmětným pozemkům.
Řešení sporů z vlastnického práva je svěřeno pouze obecným soudům a nikoliv správním orgánům. Ve stavebním řízení správní orgány mimo jiné posuzují, zda stavebník podle ust. § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona k žádosti připojil doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo obdobné, pokud nelze tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem. V daném případě správní orgán vycházel z údajů evidovaných v katastru nemovitostí.
Pokud v době rozhodování správního orgánu neexistovalo pravomocné rozhodnutí o neplatnosti smlouvy o převodu předmětných nemovitostí, resp. akt potvrzující, že osoba zúčastněná na řízení není jejich vlastníkem, neměl správní orgán na základě dostupných a relevantně nezpochybněných informací jinou možnost, než s ní jednat jako s vlastníkem.
Navrhovatelka však sama netvrdila, že je vlastníkem, poté by situace byla jiná, ale pouze podala u Okresního státního zastupitelství v Liberci doposud nebyl vyřízen její podnět, aby státní zastupitelství podalo návrh na zahájení občanskoprávního řízení o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví předmětných pozemků.

8. Byla projednána problematika rozporů ZUR a územních plánů u dopravních staveb. V takovém případě se nepoužije ÚP, kde existuje rozpor a postupuje se podle ZUR.

9. Proběhla diskuse o problematice nového ust. § 33b zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který nově definuje byt a ubytovací zařízení, aby zajistil vyhovující standardy kvality bydlení. Jejich kontrolu má na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi provádět obecný stavební úřad.
Jiný než obytný prostor nebo stavba pro individuální či rodinnou rekreaci musí mít pro účely poskytnutí doplatku na bydlení podle tohoto zákona povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje dále uvedené požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a neomezený přístup k pitné vodě.
Kontrolu, zda jiný než obytný prostor nebo stavba pro individuální či rodinnou rekreaci splňuje požadavky zákona č. 111/2006 Sb., provádí na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi obecný stavební úřad.
MMR připravuje metodickou pomůcku pro SÚ. Krajské úřady se staví k věci skepticky a odmítavě.

10. Podána informace o rozsudku NSS sp.zn. 8 Aos 3/2013 z 18.12. 2014 – zamítnuta kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2013, čj. 50 A 9/2013 – 85, kdy bylo zrušeno opatření obecné povahy ZUR Středočeského kraje v části textového a grafického vymezení koridoru D005 s označením „Koridor dálnice D3“ úsek Jesenice – hranice kraje a v části textového a grafického vymezení koridoru D081 s označením „Koridor silnice II/112“, úsek Benešov – Václavice (dále jen „Václavická spojka“).

11. Problematika hrazení nákladů na exekuce výkonem rozhodnutí. Kraje obdrží dohromady celkem 30 M CZK (poděleno počtem 14 krajů), bude se jednat o návratnou finanční pomoc.

12. Byla podána informace o projednávání novely zákona EIA.
Senát vrátil novelu do PSP s 2 pozměňovacími návhy, předpokládaná účinnost březen/duben 2015.

13. Pavlová podala informaci k projektu Vzdělávání stavebních úředníků.
Projekt je zaměřený na nastavení komplexního systému vzdělávání pracovníků stavebních úřadů (stavebních úředníků).
Hlavním cílem projektu je nastavení a zavedení systému komplexního vzdělávání a přípravy pracovníků stavebních úřadů v rámci ČR za účelem zefektivnění vzdělávání a odborné přípravy úředních osob v pracovním úvazku na stavebních úřadech.
Cíle projektu:
– nastavení systému vzdělávacích aktivit;
– proškolení skupiny lektorů zajišťujících vzdělávací aktivity;
– realizace pilotních vzdělávacích aktivit pro 800 úředníků;
– průběžná a závěrečná evaluace nastaveného systému.
Výstupem projektu bude nově nastavený systém vzdělávání, který bude vytvořený ve spolupráci se zástupci z řad pracovníků stavebních úřadů a který umožní žadateli proškolit pracovníky stavebních úřadů v celé ČR.

Zapsal: Flegel