Zápis z třicátého prvního zasedání Sekce ÚR a SŘ v rámci České společnosti pro stavební právo ze dne 20.3. 2014
Přítomni: Flegel (ČSSP), Mareček (ČSSP), Tomšík (KÚ Jihočeského kraje), Gregorová (Ombudsman), Hanák (Ombudsman), Hrdonková (ČSSP, MMR), Sedláčková (ČSSP, MMR), Holendová (KÚ Středočeského kraje), Smíšek (KÚ Středočeského kraje), Kejvalová (ČSSP), Krejčová (ČSSP, MHMP), Jakoubková (ČSSP, ÚMČ Praha 11), Kotasová (SÚ Praha 4), Koptíková (SÚ Praha 4), Hodina (ČSSP, KÚ Jihočeského kraje), Válková (ČSSP, KÚ Libereckého kraje), Machata (ČSSP, MMR), Telcová (ČSSP), Klimeš (KÚ Pardubického kraje), Němcová (Magistrát Pardubice), Víchová (ČSSP), Koukalová (ČSSP), Voldřich (ČSSP, MMR), Preradová (SÚ Jesenice), Zbíral (SÚ Dobříš), Helebrantová (ČSSP, MHMP), Ševčák (ČSSP, Magistrát Ostravy), Marešová (ČSSP, SÚ Český Brod), Špačková (ČSSP, SÚ Brandýs),
1. Zasedání zahájil Flegel, přivítal přítomné a přednesl návrh programu.
2. Byla podána informace o semináři MPO ve středu 16.4.2014 s názvem „Zkušenosti s implementací a praktickým uplatněním nařízení č. 305/2011/EU o stavebních výrobcích (CPR) v ČR“, jehož cílem je informovat odbornou veřejnost o současném stavu i předpokládaném vývoji nařízení CPR, dosavadních zkušenostech s jeho uplatňováním v ČR po 1.7.2013 a diskuze k danému tématu. Datum konání: středa 16.4. 2014, začátek 9.30 hodin (registrace od 9.00 hodin) Místo konání: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1
3. Rozsudek NSS 1 As 103/2013 z 30.1.2014 – k výkladu ust. § 80 stavebního zákona pro situace, které vyžadují rozhodnutí o změně využití území. Příslušný stavební úřad rozhoduje dle § 80 stavebního zákona o změně využití území rovněž v případech, kdy se kategorie způsob využití pozemku evidovaná v katastru nemovitostí nemění, ale faktické využití a vnější vlivy určité plochy se zcela nebo zčásti proměňují. Osoba, která zamýšlí využití území změnit, je proto dle § 86 téhož zákona povinna stavební úřad o vydání takového rozhodnutí požádat.
4. Rozsudek NSS 2 As 27/2013 z 14.2. 2014– k hodnocení a využití znaleckého posudku soudního znalce při sporu o umístění stavby, hodnocení souladu s územním plánem, vlivu na okolní prostředí.
5. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 A 208/2011 z 21.3. 2013 – k řízení o povolení změny v užívání stavby a nadlimitní zátěži území tím vyvolané, zejm. hlukem, prachem a najíždění těžkých vozidel v lokalitě. Stavební úřad musí vypořádat námitky, popř. si vyžádat stanovisko orgánu ochrany ŽP, či jiného příslušného orgánu.
Podle ustálené praxe soudů rozhodujících ve správním soudnictví do území nadlimitně zatíženého nelze bez dalšího umísťovat stavby, které sice každá jednotlivě nepřitíží svým provozem dotčenému území nijak výrazně, ale v součtu jednotlivých případů znamenají postupné a významné přetěžování již existující limitní či nadlimitní zátěži v území. Pokud souhrn jednotlivých emisí daný sumou všech
do území umístěných staveb již nevýznamný není (jakkoli se konkrétní správním orgánem vedené správní řízení vztahuje vždy jen k jedné stavbě), nelze nerespektovat zásadu celkové přípustné míry zátěže území (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.1.2012 č.j. 1 As 135/2011-246, zejm. odst. [45] – [47]).
6. Usnesení rozšířeného senátu NSS č.j. 9 As 15/2012 z 29.1. 2014 – problém absence přechodných ustanovení v zákoně č. 13/1997 Sb. a zařazení komunikace jako místní. Byla-li pozemní komunikace místní komunikací podle právních předpisů účinných před 1. 4. 1997, zůstává jí tento status i podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. To neplatí, nesplňuje-li znaky místní komunikace uvedené v tomto zákoně.
NSS dále rozebírá judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu a na ně navazující judikaturu Nejvyššího správního soudu, za jakých podmínek je výsledek stavební činnosti na části zemského povrchu za účelem jeho upravení k tomu, aby se po něm dalo jezdit či chodit, stavbou ve smyslu občanskoprávním, a tedy samostatnou věcí, která může být samostatným předmětem vlastnického práva odlišným od pozemku, na němž se nachází.
7. Byla podána informace k problematice věcných břemen podle zákona č. 458/2000 Sb. a služebností inženýrské sítě dle ust. § 1267 a 1268 nového OZ. Právní režim těchto věcných břemen jako osobních služebností se přednostně řídí kogentními ustanoveními energetického zákona, subsidiárně pak (v rozsahu, v jakém to těmto ustanovením neodporuje) kogentními ustanoveními občanského zákoníku, poté samotným obsahem smlouvy a konečně dispozitivními ustanoveními občanského zákoníku. Na tomto vymezení právního režimu těchto věcných břemen se nic nezmění, až již bude samotná smlouva označena jako smlouva o zřízení služebnosti inženýrské sítě podle o.z. (pokud bude výslovně ujednána jako osobní služebnost), anebo bude-li označena jako smlouva o zřízení věcného břemene podle e.z. (pokud ze smlouvy samotné bude patrné, že se zřizuje osobní služebnost). Žádný z těchto postupů nepoveden k neplatnosti smlouvy. Nelze pominout, že i smlouvy se právně neposuzují podle toho, jak je strany označily, ale podle obsahu (§ 555 odst. 1 o.z.). Provozovatelé a výrobci podléhající úpravě energetického zákona jsou, pokud mají řádně splnit povinnost smluvně zřídit věcné břemeno podle e.z., povinni respektovat, jak tento zákon obsah věcného břemene vymezil.
8. Problematika množících se případů účelového dělení pozemků v návaznosti na ust. § 56 (2) zákona č. 235/2004 Sb. o DPH, podle kterého je od daně je osvobozeno dodání vybrané nemovité věci, která
je pozemkem, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť, a
nebo není pozemkem, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba.
9. Proběhla diskuse nad problematikou podjatosti, účelových námitek a situace, kdy čelí námitce podjatosti také ústřední představitelé správního orgánu, resp. samosprávného celku. MMR zastává názor, že podjatostí může být dotčena pouze bezprostředně rozhodující úřední osoba, které vede spis a rozhoduje. K problematice existuje historicky Závěr č. 63 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007: „O námitce podjatosti proti tajemníkovi obecního úřadu rozhodne podle § 14 odst. 2 správního řádu starosta obce. O námitce podjatosti proti starostovi obce
rozhodne v přenesené působnosti krajský úřad, v případě hejtmana kraje a ředitele krajského úřadu rozhoduje v řízení vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústřední správní úřad, v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra.“
10. Proběhla diskuse nad dalšími tématy stavebně právní praxe. Byla diskutována zejm. témata:
a) Zrušení, resp. způsobů zániku ÚR k souboru staveb, kde jen část staveb byla povolena a postavena, včetně možnosti vlastníka pozemku konzumovat práva z ÚR vydaného na třetí subjekt.
b) Ukončování řízení o odstranění stavby v případě dodatečného povolení – výrokem o nenařízení odstranění stavby.
c) Problematika přerušování řízení pro předběžnou otázku dle ust. § 57 správního řádu z důvodu podané žaloby u soudu a správní uvážení správního orgánu.
11. Účastníkům byla podána průběžná informace o probíhajícím infridgementu (sankční řízení v rámci EU následující po výzvě Evropské komise ČR pro porušení Smlouvy o fungování Evropské unie – nesprávné provedení směrnice 2011/92/EU (Směrnice EIA)). Závěrem EIA má být závazné stanovisko, závěr EIA nesmí být podmíněn podmínkami. Dojde ke změně postavení občanských sdružení na konzultující subjekty.
12. Příští výjezdní zasedání spojené s konferencí na téma judikatury NSS se uskuteční 16.5. 2014 od 12 hod v Hovoranech na Moravě, okres Hodonín.
Zapsal: Flegel
